Cesta za vysněným domovem

Dnešním dnem jsem se rozhodla rozjet vlastní blog. Prozatím to beru jako vlastní zpovědnici, psychologického rádce a motor mé budoucnosti zároveň. Potřebuji se zorientovat v čase i v prostoru. Má cesta byla daleká a zdaleka ještě nekončí. S tím rozdílem, že jsem konečně nabrala druhý dech a další směr jízdy. Můj příběh si určitě vyslechnete, ale nejdříve je potřeba do toho vložit řád a záměr. Řád, pořádek a plány, to je moje, jsem puntičkářka, detailistka a nyní pro mne nově vypátráno i generátor.

Přijde chvíle v životě a přijde vždy a u každého. V určitém momentu, každý to máme jinak a v jiné životní oblasti, kdy se přestaneme posouvat dál. Já osobně teď momentálně stojím na pracovním rozhraní. To, co mi dává život, radost, lásku a obživu přestalo táhnout a tak si říkám, obuju se do něčeho nového (propána, jak já miluju boty) a nebo zatnu zuby, budu věřit a bojovat dál za svoje představy?

Když se na chvíly ztratíte, hlavně nezoufejte. Ono se to nezdá, ale i když je ten život krátký, má hodně etap, které nás ovlivňují a je jen na nás, jak se s nimi popereme. Každý máme ten příběh v osoudu sepsaný jinak a tak jediné, co je opravdu důležité, je to nevzdát. Mé výše zmíněné vlastnosti mají svá pro i proti. Musela jsem je ale příjmout a ztotožnit se s nimi natolik, abych si specifikovala své cíle a rozumněla svým počinům.

Všichni ale máme existenciálně jedno společné a to, žít a prožívat! Čím hlouběji se do svého nitra podíváme, tím se nám bude žít jednodušeji a čas přestane tolik plynout. Je tomu tak, protože když naše životní etapy naplňuje radost a láska, prožíváme každou chvíli zvlášť a tak nějak hluboce. Dobré emoce tyto chvíle umocňují, prohlubují jejich vnímání. Vyvolávají endorfíny, které jsem důležité pro pocit štěstí, a to ovlivňuje auru, kterou si všude s sebou nosíme. Přitáhne to pozornost, pozitivní kolektiv a mnoho víc štěstí, které se pak už jen násobí.

No nezní to ohromně? A i přesto to může být jednoduché. Jen to nesmíme vzdát. A jít si dál za svými sny i když je třeba ještě teď neznáme. A jak jsem již zmínila, každý tu cestu máme jinak dlážděnou. Někdo se ke svým cílům blíží po krůčkách a někdo mílovými skoky. A je úplně jedno, jaká je ta cesta Tvoje! Důležité je, že jdeš a dláždíš dál. A i když přidáváš alespoň jednu dlaždici za čas, je to vždy cesta vpřed. Ne vše se dá uspěchat. Vše má totiž svůj čas, každý jedinec má svůj vlastní čas, to jsem sama poznala. Nemusíš ani Ty ani já dělat věci na sílu. Klíčové je se cítít přirozeně dobře a mít z toho radost.

Mým cílem i snem je mít spokojený život a hnízdo lásky. Ano, mluvím o DOMOVĚ!

A Tebe zvu na tu cestu se mnou. Já se totiž už blížím. Můj domov bude krásný a Tebe snad inspiruji, ať to máš stejně.

Protože nezapomeň, na každém detailu záleží!